Návod

Díváte se na Model přechodu k inkluzivnímu vzdělávání. Model představuje alternativu současné organizace základního školství jednoho malého českého města. Ve městě v současné době zároveň působí 4 běžné základní školy a jedna škola speciální. Stavy žáků a tříd zachycují stav na počátku školního roku 2012/2013.

Smyslem tohoto příkladu je ukázat, jak by to vypadalo, kdyby místní speciální škola byla z nějakého důvodu uzavřena a žáci s postižením by nastoupili do svých spádových škol. Kolik by kde přibylo žáků a jaké by byly jejich potřeby? Jaké další personální zdroje by školy potřebovaly, aby dokázaly tyto potřeby naplnit? A kolik by to všechno stálo?

Proč takovýto Model?

Model byl vytvořen s cílem posunout diskusi o inkluzivním vzdělávání v Česku dál od odhadů a dohadů a založit ji na empirických datech. Často je slyšet, že inkluzivní vzdělávání v České republice je iluze, protože by bylo neúnosně drahé. Někteří jiní naopak tvrdí, že by se rozpuštěním speciálních škol velice ušetřilo. Empiricky podložený odhad skutečných nákladů – včetně přínosů, výnosů a rizik – ovšem dosud k dispozici není.
Hlavní motivací pro tvorbu Modelu tedy bylo přinést základní představu o materiálních a personálních nárocích transformace k inkluzivnímu základnímu školství, a to na příkladu konkrétního města v ČR.

Zobrazuje mapa skutečné město?

Ano, město i všechna čísla zanesená do mapy jsou reálná. Jde o schematický náčrt výzkumné lokality, jejíž vlastnosti nám sloužily za základ při tvorbě Modelu. Jedná se o zhruba dvaceti pěti tisícové české městečko, které se složením obyvatelstva a mírou nezaměstnanosti významně neliší od celostátního průměru.

Na jakých datech stojí Model?

Protože vzdělávání žáků s postižením musí odpovídat jejich individuálním potřebám, vycházeli jsme primárně z toho, jakou podporu by konkrétní žáci speciální školy potřebovali v běžných školách.  Zdrojem informací o speciálních vzdělávacích potřebách jednotlivých žáků s postižením byly pro nás anonymizované údaje, které nám poskytla Speciálně pedagogická centra.
Dále jsme pracovali s daty o počtech žáků, učitelů a o výši a struktuře rozpočtů základních škol ve městě, které jsme získali od zřizovatele nebo od škol samotných. Odborné posouzení speciálních vzdělávacích potřeb současných žáků speciálních škol v prostředí běžné školy bylo základním odrazovým můstkem pro řešení otázky, jak by tyto potřeby mohly být naplněny v žákově spádové škole.

Jak se v Modelu orientovat?

Každá ze základních škol ve městě má na této stránce svou sekci. Zde můžete porovnat současné složení jejího žactva s tím, jak by situace vypadala po změně. K porovnání slouží tlačítko „Inkluze“, jímž můžete změnu „zapnout“ nebo naopak „vypnout“. Kliknutím na jednotlivé třídy se dozvíte více o tom, jací žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se v ní vzdělávají a jakou mají k dispozici podporu.
Celkový přehled finančních a personálních nákladů na realizaci změny naleznete v kapitole „Zdroje“.
Zajímá-li Vás více informací o výzkumu, nebo potřebujete-li objasnit nějaký pojem používaný v textu, zamiřte do sekce „Teorie“. Zde je také stručně naznačena vize inkluzivního vzdělávání, z níž návrh vychází.

Co se v Modelu stalo se speciální školou?

Model počítá se začleněním všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s trvalým bydlištěm ve městě do běžných škol ve městě. Speciální školy pro tyto žáky tedy nadále neexistují, nejsou pro ně variantou. Pedagogičtí pracovníci speciální školy - a finanční prostředky původně spotřebovávané speciální školou, jsou využívány pro zajištění provozu běžných škol ve městě.
Do speciální školy dnes ovšem dojíždí řada žáků z příměstských obcí, kteří nemají trvalé bydliště v daném městě a do Modelu proto nespadají. V budově školy rovněž sídlí speciální mateřská škola, jíž se naše úvaha o inkluzivním vzdělávání netýká. Právě proto speciální škola z mapy nemizí zcela.

Lze to zobecnit?

Ano a ne. Model je založen na případové studii a ne na reprezentativním statistickém šetření. Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být v různých lokalitách velice odlišné, stejně jako školní rozpočty nebo míra, s níž běžné školy již dnes usilují o společné vzdělávání všech dětí. Výsledky Modelu tudíž není možné zjednodušeně interpretovat a odhadovat, o kolik procent bude inkluzivní vzdělávání dražší nebo levnější na území celé ČR.
Na druhé straně Model na mnoha konkrétních příkladech ukazuje, co škola potřebuje k tomu, aby zvládla začlenit žáky i s velice komplexními potřebami. Situace každé ze čtyř škol je jiná, Model tedy nabízí plastický obraz vyskládaný z několika možných variant. Zároveň z něj získáváme představu o hlavních překážkách a o příležitostech spojených se změnou: třeba to, že bude nutné změnit systém rozdělování finančních prostředků tak, aby následovaly konkrétní dítě do školy, kterou navštěvuje, nebo to, že společné vzdělávání sice bude dražší, větší část peněz na jeho zavedení však již v systému koluje.

Není to celé příliš zjednodušující?

Výborně, zdá se, že se nám podařilo Vás zaujmout – stránka tedy splnila svůj smysl. Pokud máte chuť dovědět se více o metodologii studie nebo pročíst si obšírnější komentář k výsledkům, stáhněte si prosím výzkumnou zprávu.