Ředitel školy ve spolupráci s učiteli stanovil koordinační tým, který bude zodpovídat za vypracování a následné plnění plánu zrušení speciální třídy. Vybral do týmu 5 pedagogů, kterým je vlastní inkluzívní postoj, jsou vstřícní změnám, mají schopnost nadchnout pro tuto myšlenku i ostatní, a zároveň mají i organizační dovednosti.

• Členy koordinačního týmu se stali: zástupce ředitele školy, speciální pedagog, pedagog 1. stupně, pedagog 2. stupně, výchovná poradkyně.
• Na zahajovacím setkání jsme stanovili zodpovědnosti a kompetence jednotlivých členů týmu.
• Koordinační tým zpracuje plán rušení speciální třídy a začleňování žáků do běžných tříd.
• Vymezí hlavní a dílčí cíle plánu, vytvoří harmonogram jednotlivých aktivit a to včetně jejich finančního zajištění.
• Probíhají pravidelné pracovní schůzky koordinačního týmu. Zásadní informace jsou předávány ostatním pedagogům na pedagogických radách.
• Pedagožka ze speciální třídy se stala zároveň koordinátorem inkluze, absolvovala kurz pro koordinátory inkluze.

Ředitel školy a koordinátorka inkluze průběžně mapovali situaci ohledně inkluzívního vzdělávání a navazovali postupně spolupráci se zkušenými organizacemi, které mohou přispět svými nápady, zkušenostmi, vypracovanými metodikami aj. Ideálem bylo zapojit se do již existujících sítí škol, neziskových organizací, orgánů státní správy, aj., jejichž společným cílem je rozvoj inkluzívního vzdělávání a vzájemná spolupráce.

• Navázali jsme komunikaci s běžnou základní školou, která začleňuje žáky s mentálním postižením a autismem. Získali jsme kontakty, rady, tipy na jiné organizace, učitele, pomůcky…Domluvili jsme náslechy ve vyučování pro pedagogy naší školy.
• Domluvili jsme se na nových plánech se školským poradenským zařízením a požádali je o podporu. Volili jsme poradenské zařízení, se kterým se nám dobře spolupracuje a které vychází vstříc našemu cíli.
• Navázali jsme kontakt s neziskovými organizacemi podporujícími inkluzívní přístup, osoby s různým znevýhodněním a jejich rodiče v našem kraji. Tyto organizace nám byly užitečné radou, zdrojem dalších zajímavých kontaktů či dostupných metodických materiálů upozorněním na možnost vzdělávacích projektů, financování a metodickou podporou asistentů pedagoga, atd.
• Navázali jsme rovněž spolupráci s neziskovými organizacemi zajišťujícími mimoškolní činnost nebo vytvářejícími aktivity podporující osobnostně-sociální rozvoj žáků.  V přípravné fázi jsme zjišťovali, zda jsou v blízkosti naší školy organizace, které by žákům pomohly v navazování vztahů a s náplní volného času. 

Ve třídě budou žáci nadaní, žáci průměrní i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Každý z nich má právo na vzdělání, které odpovídá jejich možnostem a potřebám. Pro učitele to znamená neustálé vzdělávání ve vzdělávacích přístupech a vyhledávání vhodných metodických a didaktických materiálů. Příprava na hodinu musí zohlednit potřeby všech žáků ve třídě.

• Vytvořili jsme koncepci vzdělávání pedagogického týmu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tato koncepce vznikala společně s učiteli – učitelé sami plánovali, jaký typ vzdělávání by jim vyhovoval a efektivně je podpořil v souvislosti s cílem školy. Koncepce obsahuje: harmonogram akcí; skupinové akce i individuální vzdělávání; důraz na týmovou spolupráci.
• Systematicky vzděláváme asistenty pedagoga. Metodická podpora asistentů.
• V přípravné fázi jsme zorganizovali náslechy učitelů běžné třídy ve třídě speciální.  Pedagogové se blíže seznámili s žáky, kteří k nim přijdou, jak žáci pracují a na jaký přístup jsou zvyklí. Zároveň probíhala vzájemná inspirace z praxe, porovnávání přístupů pedagogů a práce třídy.
• Začali jsme budovat odbornou knihovnu pro pedagogy, kde mohou čerpat informace, nápady do výuky, odkazy, kontakty. Podařilo se domluvit výrazné slevy na některé knihy nebo časopisy.
• Začali jsme práci na nové podobě webových stránek jednotlivých tříd s materiály pro domácí práci, které mohou inspirovat další pedagogy školy. Již vytvořené materiály a pomůcky mohou využít i ve své práci.
• Naplánovali jsme a vyhledali kontakty na odborníky z praxe: tematické panelové diskuze; workshopy; příklady dobré praxe z jiných škol.
• Pedagogické rady jsme doplnili o pravidelný vstup koordinátora inkluze: informuje nás o žácích a jejich začleňování, o aktualitách v oblasti inkluze, výměna nápadů, zkušeností, inspirací.

Důležitým faktorem bylo ujasnit si a stanovit potřeby u každého podporovaného žáka vzhledem k jeho potřebám a s ohledem k jeho následnému začleňování.

• Pro začlenění žáků speciální třídy nebyly nutné žádné stavební úpravy nebo bezbariérové prostředí. Museli jsme ale přizpůsobit v některých třídách a mimo třídu učební prostor směrem od klasického uspořádání lavic do řad k uspořádání variabilnějšímu – tak, aby mohli žáci pracovat ve skupinkách nebo naopak individuálně.
• Využili jsme vybavení speciální třídy a převzali speciální učebnice a pomůcky.
• Úvazek speciální pedagožky ze speciální třídy bude řešen takto: na 0,5 úvazku přijme pozici koordinátorky inkluze, 0,4 úvazku bude působit jako školní speciální pedagog (nápravy SPU), 0,1 úvazku spadá na přímou pedagogickou práci.
• Zřídili jsme potřebné pracovní místo pro asistenta pedagoga. Žádost jsme podali ke zřizovateli školy po předchozí dohodě o změně směřování školy.

Úspěšné začlenění žáků ze speciálních tříd, závisí především na jejich přijetí novým třídním kolektivem. Pokud je klima školy příznivé, vztahy spolužáků jsou zdravé a učitel se žáky pravidelně pracuje, pak spolužáci mají informace o tom, jak začleňovaného kamaráda v nové situaci podpořit. Práce se třídou by však měla být systematická a nelze ji omezit na pouhé informování žáků o nově příchozích spolužácích. Efektivní začlenění dětí se zdravotním znevýhodněním závisí na tom, jak se třída připraví před příchodem dítěte či jak se zorganizuje samotný vstup tohoto nového spolužáka. Koordinátor inkluze či výchovný poradce jsou připraveni aktivně napomoci pedagogovi situaci zvládnout. Existuje rovněž řada organizací, které připravují osobnostně sociálním aktivity pro školní třídy.

• Každý učitel si pod vedením koordinátora inkluze připravil plán práce se třídou – ještě před příchodem nového spolužáka.
• Příprava byla nasměrovaná na okruhy:
  • každý z nás má své silné stránky
  • jaké bude mít náš spolužák speciální potřeby a jak ho můžeme nejlépe podpořit
  • co nás zajímá, co bychom chtěli vědět
• Někteří učitelé zorganizovali „adaptační“ třídenní pobyt pro nový třídní kolektiv, kde se žáci měli příležitost lépe poznat a při hrách, sportu a společné práci se učili spolu komunikovat.
• Vytvořili jsme v každé třídě třídní pravidla. Jsou v pozitivním tvaru (Chodíme po třídě pomalu. Pokud něco potřebuji, požádám spolužáka nebo paní učitelku nebo paní asistentku….). Pravidla tvoří celá třída. Pravidelně se k pravidlům budeme vracet, zda nám v této podobě slouží, zda nepotřebujeme nějaké doplnit nebo už nějaké není potřeba.
• Na 1. stupni jsme zavedli tzv. ranní či komunitní kruhy, kde jsou žáci vedeni k  naslouchání, respektu k druhým, toleranci a vzájemné podpoře.
• Učitelé se seznámili nebo začali více používat peer tutoring, kooperativní učení, projektové dny.

Žáci ze speciálních tříd nemohou být zařazeni do nové třídy bez předchozí přípravy. Postupně si musí zvykat na nové spolužáky, nové učitele i jejich odlišný přístup ve výuce. V březnu školního roku předcházejícího přechodu do nové třídy byli žáci seznámeni s tímto plánem. Bylo nutné, aby věděli, co je čeká, proč se tyto změny odehrávají a jaké přínosy pro něj budou změny mít. To vše se samozřejmě dozvídali formou přiměřenou jeho možnostem.

• Na třídních schůzkách pro rodiče žáků ze speciální třídy i žáků běžných tříd jsme rodičům objasnili záměr školy a seznámili je s průběhem začleňování.
• Žáci ze speciální třídy několikrát navštívili vyučování své budoucí třídy, společně se učili, strávili se třídou přestávku. Nejlépe za podpory stávající paní učitelky nebo asistenta pedagoga.
• Realizovali jsme celoškolní projekty, školní sportovní dny a jiné aktivity, ve kterých se žáci z běžných tříd a ze speciální třídy potkávali a byli cíleně zařazováni do společných týmů. Náplň těchto projektů byla volena tak, aby mohly děti využít různých schopností.
• Vytvořili jsme profily na jednu stranu, portfolia začleňovaných žáků a výstupní zprávy, které jsou k dispozici budoucím učitelům.
• Koordinační tým zpracoval plán vhodného začlenění každého žáka s důrazem na jeho silné stránky, zájmy a charakter jeho specifických potřeb. Součástí byly návrhy na vhodné mimoškolní aktivity, speciálně pedagogickou podporu aj.