Jak to dopadlo?

Zde se dozvíte, kolik by realizace Modelu vyžadovala peněz a kvalifikovaných lidí. Můžete zde nahlédnout, jak inkluzivní opatření zvyšovala rozpočty škol v Modelu a o kolik celkově rozpočty narostly. Také zde naleznete informace o dostupných zdrojích, z nichž by bylo možné nároky inkluzivní změny naplnit, a porovnání několika variant financování škol.

Dražší nebo levnější?

Navýšení nákladů na provoz běžných základních škol, které Model předpokládá, vede k otázce, z jakých zdrojů by měl být vzniklý deficit financován. Jaké zdroje mohou běžné základní školy využít, chtějí-li začleňovat žáky s postižením? Do jaké míry by „recyklace“ stávajících finančních prostředků, jež nyní pokrývají provoz speciálních škol, vykryla deficit v modelovém scénáři?

Z porovnání nákladů na realizaci změn a výše finančních prostředků „ušetřených“ hypotetickým zrušením speciální školy je zřejmé, že společné vzdělávání vyjde v porovnání se současným dvoukolejným systémem o něco dráž. V našem Modelovém příkladu se ovšem ukázalo, že tři pětiny pravděpodobného nárůstu nákladů na zavedení inkluze v běžných školách již v současném systému jsou. Následující tabulka nabízí srovnání několika možných variant financování běžných základních škol.

Varianty rozpočtů
 (v milionech Kč)		 Liliová Šalvějová Fialková Chrpová Rozpočty
celkem		 Deficit vůči model. rozpočtu
            mil. Kč %
Původní rozpočet (2011) 19,202 15,337 25,292 38,954 98,785 10,451 10,5
Současné
normativy ZŠ
(včetně žáků speciálních škol)		 19,365 15,401 26,197 39,290 100,253 8,983 9
Současné
normativy ZŠ
+ nutní asistenti		 19,365 15,401 27,243 39,986 101, 995 7,241 7
Normativy speciálních škol 19,695 15,460 28,212 40,147 103,514 5,722 5,5
Normativy speciálních škol
+ provoz speciální školy		 19,885 15,501 29,063 40,479 104,898 4,338 4
Rozpočet Modelu (optimální) 20,171 16,450 30,199 42,416 109,236 0 0

Objem finančních prostředků, jež jsou základním školám přiděleny na krytí mzdových nákladů zaměstnanců, se odvozují od počtu žáků, a to prostřednictvím tzv. normativů. Výše normativu na konkrétního žáka stoupá s rozsahem jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Záleží však na tom, v jaké škole je žák umístěn. Normativy se totiž v různých typech škol liší. Podle současných pravidel dostávají běžné školy na žáka nižší normativ, než na stejného žáka škola speciální. Rozdíl je i řádu stovek procent. Jistou kompenzací tohoto rozdílu by mohlo být přidělení asistenta pedagoga formou „zvláštní dotace“ do třídy, ve které je integrován žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Přidělení zvýšených finančních prostředků na asistenta pedagoga, není ovšem vůbec samozřejmé – škola na přidělení asistenta nemá nárok a stává se, že krajský úřad asistenta škole nepřidělí nebo nepřidělí v potřebné, tedy požadované výši úvazku.

Výše uvedená tabulka ukazuje, kolik finančních prostředků bude v systému chybět, pokud budou realizována modelová opatření na základních školách, bude zrušena škola speciální a všichni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ve městě se budou vzdělávat v běžných ZŠ.