Jitka byla jedním z mnoha lidí, proč v Rytmusu vznikla potřeba zřídit pozici terapeuta. Jedná se o ženu, která má kromě mentálního postižení i psychiatrické potíže, které se projevují prostřednictvím silného neklidu, bludů a halucinací. V minulosti musela být pro tyto obtíže hospitalizovaná v psychiatrické léčebně.
Jitka je málo komunikativní a o svých pocitech hovoří jen poskrovnu. Terapeutka Petra s ní začala pracovat na jaře 2019, tedy v období, kdy každoročně u Jitky docházelo ke zhoršování psychického stavu. Terapeutka využívá arteterapeutické techniky, v tomto případě především ty výtvarné. Ty byly voleny tak, aby bylo možné s Jitkou lépe navázat komunikaci a porozumět jejímu vnitřnímu světu. V prvopočátcích byl její výtvarný projev chaoticky uspořádaný, neukotvený, s omezenou škálou většinou tmavých barev, které často nekorespondovaly s reálnou barvou zobrazovaných objektů.
Komunikace terapeutky s Jitkou byla velmi omezená. Jitčin verbální projev byl skromný, povětšinou jednoslovný. Terapeutka registrovala, že její pozornost často odcházela kamsi mimo daný okamžik, což se projevovalo zahleděním jakoby „skrze terapeutku“, či soustředění se na zcela jiné aktivity. Pokud se na danou aktivitu začala soustředit, často na terapeutku dlouho tázavě hleděla a nevěděla nebo se bála začít. Pochybnosti o tom, jak pokračovat se projevovaly i v průběhu aktivity.
Tyto počáteční obtíže se v průběhu času zlepšovaly. Bylo vidět, že Jitka je na svou výtvarnou aktivitu plně soustředěna a dokonce si u ní několikrát prozpěvovala, což se v počátcích spolupráce zdálo pro terapeutku nepředstavitelné. Odklon pozornosti od terapeutické aktivity se postupně minimalizoval a Jitka se stávala v průběhu arteterapeutických aktivit samostatnější a jistější. Časem sama začala dávat podněty ke komunikaci. Nyní si i umí zvolit, jakým konkrétním výtvarným aktivitám se chce v rámci terapie věnovat. Taktéž je patrné, že ve výtvarných aktivitách má větší sebedůvěru a výrazně ubylo tázavých jejích pohledů.
Terapie s Jitkou zpočátku probíhaly u ní doma, což bylo bezpečné a klidné prostředí, které umožňovalo lépe navázat terapeutický vztah. Postupem času individuální terapie nahradily terapie ve skupině, kam Jitka pravidelně začala docházet. Bylo jasně vidět, že kontakt s dalšími uživatelkami služby jí přináší radost a inspiraci pro její vlastní tvorbu.
Na podzim 2019 měla být Jitka hospitalizována a podstoupit chirurgický zákrok. V této době bylo během každodenních asistencí pozorováno zhoršení psychického stavu spojeného s úzkostmi z plánované hospitalizace. Terapeutka se vrátila k individuální formě terapií, jejichž cílem byla psychická podpora a připravenost Jitky na plánovaný zákrok. Asistenti, kteří s Jitkou byli v kontaktu každý den, pozorovali že tyto intervence pomohly a shodli se, že Jitka působila klidněji.
Do konce roku 2019 došlo v Jitčině výtvarném vyjadřování k posunu směrem k reálnějšímu zobrazování a to jak barev jednotlivých objektů, tak i v jejich uspořádání. V arteterapii se vychází z toho, že pokud v průběhu terapie dochází k vývoji ve výtvarném zobrazování, dochází tak i k posunu v psychické oblasti člověka. Obrázek je vnímán jako zrcadlo vnitřního světa člověka. Jitčino zrcadlo získalo veselejší barvy a jasnější uspořádání.
Připravila arteterapeutka Bc. Petra Vorlová.
Není obvyklé, že v sociálních službách terapeut působí, přestože sociální práce, psychika, oblast schopností, dovedností a kompetencí člověka jsou ve velmi úzkém vztahu. Terapeut je specializovaným pracovníkem, který záměrně a cíleně terapeutickými prostředky pozitivně působí v oblasti psychiky člověka, v oblasti rozvoje jeho schopností a dovedností a celkově v rozvoji osobnosti.
V Rytmusu věříme, že arteterapie má v sociálních službách své místo.
Poznámka: jméno bylo z důvodu zachování anonymity změněno.
